Oslava osmnáctých narozenin je v naší rodině vždy naprosto jedinečná. A myslím, že jsme si tu oslavu všichni pořádně užili. Jak to všechno probíhalo a jaký dort mi na tváři vykouzlil úsměv? To se dozvíte, když budete číst dál..
Přípravy na své osmnácté narozeniny jsem plánovala docela dlouho. Aby jste chápali – miluji narozeninové oslavy. Dle mého názoru, ty přípravy a těšení se na ni, je na tom to nejlepší!
Pozvánky jsem si vyráběla sama, ale hodně jsem tápala nad tématem. Nakonec jsem zvolila téma Harryho Pottera a vyrobila jsem si pozvánku ve stylu Dolores Umbridge. Říkáte si, že jsem se zbláznila? Ale vůbec ne. Náhodou to vypadalo docela dobře a všichni byli spokojení. 😀 Text jsem kvůli adrese již vymazala.
Fakt mě šíleně dokázalo potěšit, když mě nakonec zklamala tiskárna, která prostě nechtěla tisknout. Myslela jsem, že mě trefí šlak, protože jsem měla za pár hodin jet na dovolenou. Takže jsem rychle sedla na autobus a letěla jsem do tiskárny, aby mi vytiskli pozvánky. Oslava se totiž měla konat již za týden. Nakonec jsem to naštěstí všechno stihla a sova pozvánky doručila hostům.
Výzdobu jsem nakonec zvolila tak, aby všem na tváři vykouzlila úsměv. Veselé odstíny barev se na všechny vrhaly ze všech stran a to mi působilo blaho na duši. Stejně, jako dort, který jsem dostala.
Byla jsem opravdu překvapená, že to dokázali zařídit, protože doma mým Harrym Potterem spíše opovrhují. A navíc jsem ráda, že mamka dala řeč s přítelem a ten jim vysvětlil, že mám ráda Zmijozel a ne Nebelvír. Nejen, že ten dort dobře vypadal, ale taky tak chutnal. Já dorty moc nejím, ale tenhle jsem si dala docela s chutí. Nebyl moc sladký a to mi vyhovovalo.
A víte co mě nejvíce děsí? Dostala jsem přihlášku na Autoškolu. No to bude katastrofa…